První Světový pohár v biatlonu v NMNM měl pozitivní ohlas, areál se před mistrovstvím světa 2013 zařadil k nejmodernějším

V seriálu mapování novoměstské biatlonové historie pokračujeme 8. kapitolou. V minulé jsme výsledkově zhodnotili premiérový Světový pohár v lednu 2012. V této části se ještě vrátíme k ohlasům akce a také připomene přípravy na mistrovství světa 2013.

1. kapitola

2. kapitola

3. kapitola

4. kapitola

5. kapitola

6. kapitola

7. kapitola

8. kapitola

Po pořadatelské stránce dopadl úvodní Světový pohár, který byl generálkou na mistrovství světa 2013, nad očekávání dobře. Přitom si na biatlon lidé teprve hledali cestu. Na první závod přišlo „pouze“ šest tisíc diváků. Každým dnem ale chodilo do hlediště více a více fanoušků biatlonu. Za všechny soutěžní dny jich přišlo čtyřicet tisíc. Což se hodně blížilo Světovým pohárům v běhu na lyžích, kdy v jeden den povzbuzovalo Kateřinu Neumannovou nebo Lukáše Bauera až patnáct tisíc fanoušků.

Divácká návštěva byla impozantní. Pro mě to bylo největší překvapení, takový zájem jsem nečekal. Všechno fungovalo excelentně. V moderním stylu postavený biatlonový stadion je na špičkové světové úrovni. Totéž platí o tratích. Jsou obtížné a náročné. Což je výzva pro nejlepší závodníky, aby prokázali své kvality. Odjíždím domů spokojen. S vědomím, že je vše připraveno tak, aby za rok mistrovství světa proběhlo bez chyb,“ uvedl na tiskové konferenci na závěr pětidenních bojů tehdejší prezident IBU Anders Besseberg.

Šéf organizačního výboru Jiří Hamza přiznal, že měl trochu obavy z návštěvnosti. „Plné tribuny byly naším největším vítězstvím. Ukázalo se, že biatlon u nás může natrvalo zapustit kořeny,“ poznamenal Hamza, jenž nastínil i plán na zvýšení kapacity hlediště při mistrovství světa o mobilní tribuny.

Spokojeností zářil i tehdejší prezident českého biatlonu Václav Fiřtík. „Jsem rád, že po televizních přenosech naši diváci poznali, jak vypadá biatlon zblízka. Přímo v reálu na střelnici nebo u tratí. v takové atmosféře je to zcela jiný zážitek,“ dodal Fiřtík.

Sezona 2011/2012 skončila z pohledu českých biatlonistů velice dobře. Na mistrovství světa v Ruhpoldingu získal Jaroslav Soukup bronzovou medaili, Michal Šlesingr obsadil ve Světovém poháru desáté místo, v Poháru národů se po delší přestávce dostal český tým dokonce na šesté místo.

„Je to návrat ke špičce. Ale do té absolutní nám ještě kousek chybí. Ovšem máme ho na dosah,“ hodnotil uplynul sezonu Fiřtík, který si byl ale dobře vědom úzké základny nejlepších českých biatlonistů a také výrazného rozdílu v ekonomickém zabezpečení. Česká reprezentace v té době hospodařila s rozpočtem okolo sedmi až osmi milionů korun. „Norové přiznali, že mají k dispozici na sezonu šestnáct milionů eur. Po získání této informace jsem měl pocit, že jsem se ocitl ve zcela jiném světě,“ konstatoval Fiřtík. Mnohem vyšší rozpočet měli i němečtí biatlonisté. Ti obdrželi od mezinárodní federace IBU jeden milion eur. Oproti tomu Češi dostali pouze čtyřiadvacet tisíc eur.

Kvalitními výsledky si čeští biatlonisté nastavili před mistrovstvím světa na domácích tratích výkonnostní laťku dost vysoko. „Vynikající by bylo, pokud by se podařilo využít výhodu domácího prostředí opět v medailový zisk,“ poznamenal Soukup.

Úspěšná sezona podpořila i zájem o mistrovství světa v domácím prostředí. Do konce září 2012 se v první vlně předprodeje balíčků vstupenek na celý program šampionátu podařilo prodat téměř dvacet tisíc lístků. Dalších téměř padesát tisíc bylo tou dobou v různých rezervacích. „Od začátků příprav mistrovství světa kalkulujeme s tím, že šampionát navštíví až sto padesát tisíc diváků,“ vyslovil své odhady necelých pět měsíců před zahájením mistrovství světa Jiří Hamza.

Ve Vysočina Aréně na podzim finišovaly závěrečné stavební práce tak, aby na konci roku 2012 úspěšně proběhla kolaudace celého areálu. Ten se v průběhu roku 2012 rozrostl o novou administrativní budovu, dva tunely, parkoviště a chodníky. Oproti původnímu projektu ještě dostali organizátoři další požadavky od IBU. Sportovní areál se zcela proměnil a zařadil se k nejmodernějším nejen v republice, ale také v biatlonovém a lyžařském světě. Nabídl využití nejen pro vrcholné sportovní akce, ale také pro masový sport.

Pořádání mistrovství světa slibovalo i výrazný ekonomický přínos. Dopad v tržbách činil na základě ekonomické studie okolo půl miliardy korun. O světový šampionát měla velký zájem i média. Počínaje televizními a rozhlasovými společnostmi a novináři a fotografy konče. Přímo v Novém Městě se chystalo vyrábět svůj signál šest televizních společností. Mezinárodní signál Česká televize předávala Eurosportu, který byl připraven vysílat biatlonové závody v šesti jazykových mutacích do dalších zemí. Zájem o sportovní přenosy z mistrovství světa byl podobný jako na posledním šampionátu v Ruhpoldingu. Statistiky IBU udávaly, že přenosy mířily do 150 zemí a sledovalo je až 600 milionů televizních diváků.

Pokračování za týden

 

Jiří Pošvář

Foto: Petr Slavík

Partneři IBU / IBU Partners
Partneři OV / OC partners
Dodavatelé OV / OC suppliers
Mediální partneři / Media partners

All rights reserved © Český svaz biatlonu 2016