Jak se ve Vysočina Aréně zrodil projekt sněhového zásobníku

V seriálu mapování novoměstské biatlonové historie přidáváme 14. kapitolu. V minulé jsme uzavřeli ohlédnutí za Mistrovstvím světa 2013, které skončilo velkým pořadatelským úspěchem. To podtrhl také mimořádný divácký zájem o biatlon. V této kapitole se vrátíme k počátkům budování sněhového zásobníku a také se ohlédneme za Mistrovstvím Evropy 2014.

1. kapitola2. kapitola3. kapitola4. kapitola5. kapitola6. kapitola7. kapitola8. kapitola9. kapitola10. kapitola11. kapitola12. kapitola13. kapitola

14. kapitola

Zdařilá premiéra světového šampionátu ve Vysočina Aréně nabudila novoměstské pořadatele k organizování dalších velkých akcí. „Boom biatlonu v Česku je v současnosti tak velký, že je potřeba ho využít. I když je nám jasné, že šance na opakování mistrovství světa v brzké době je malá. Přesto na nadcházejícím kongresu IBU podáme kandidaturu na všechny tři roky 2019 až 2021. Uvidíme, jestli budeme úspěšní. Hledají se nové destinace, kde chodí na biatlon hodně diváků. Což naplňujeme. Také v diplomatických kruzích jsme se už dobře zapsali,“ uvedl začátkem prosince 2013 šéf organizačního výboru Jiří Hamza.

Kandidatura na mistrovství světa není levná. Uchazeč o pořádání mistrovství světa musí uhradit administrativní poplatky. První kandidatura stojí 50.000 eur, druhá 35 tisíc a třetí 20 tisíc. „Jsme si vědomi, že se jedná o značné finance. Ovšem Nové Město si vypracovalo slibnou pozici. A ta může být postupně ještě lepší,“ dodal Hamza.

Kvůli získání pravidelného pořadatelství Světového poháru ve středoevropských podmínkách bylo nutné rozšířit termínový kalendář o měsíce na začátku a případně i konci zimy. Což nezbytně vyžadovalo vybudování velkého celoročního zásobníku sněhu. Ten by dovolil vybudovat tratě i v případě výkyvů počasí a oblevy.

Zásobník připomíná betonový sarkofág, který se po naplnění sněhem uzavře poklopem. Ze všech stran jej izoluje 30 centimetrů široká vrstva polystyrenu. Po naplnění se zasype metrovou vrstvou pilin a přikryje izolační fólií.

„Chceme si připravit každý rok dostatečnou zásobu sněhu na další sezonu. Výstavbu tohoto zařízení plánujeme v příštích dvou letech tak, abychom měli už sníh připraven na sezonu 2015/16,“ nastínil další budovatelské plány Hamza na tiskové konferenci před vánočními svátky 2013.

Podobné zásobníky měli v té době už pořadatelé ve švédském Östersundu, finském Muoniu i v Rusku a Německu. Odhadované náklady na vybudování této stavby ve Vysočina Aréně se blížily deseti milionům korun.

Jak podobné zázemí v Novém Městě chybělo, se ukázalo o měsíc později před mistrovstvím Evropy. To bylo na programu od 29. ledna do 4. února 2014. Jenže pořadatele trápila před zahájením akce obleva a nedostatek sněhu. Vzhledem k teplému počasí se nedala nastartovat sněhová děla. Zejména ze slunných pasáží trati sníh rychle mizel. Až několik dnů před zahájením soutěží ukázala příroda na chvíli biatlonistům příznivější zimní tvář.  Teploty se dostaly i přes den pod nulu a také mírně nasněžilo. Kosmeticky se celé okolí výrazně vylepšilo a pod sněhovou pokrývkou dostalo zimní nádech. Ovšem na přípravu původně plánovaného čtyřkilometrového okruhu už toto ochlazení nestačilo a biatlonisté se museli spokojit s kratší tratí.

Ve startovní listině evropského šampionátu v roce 2014 však chyběli biatlonisté hvězdných jmen, kteří dali přednost přípravě na olympijské hry v Soči. Z tohoto pohledu bylo Mistrovství Evropy pouze přehlídkou budoucích nadějí. Což platilo také o české reprezentaci. Ve Vysočina Aréně se z olympijského výběru představili pouze Michal Krčmář a Lea Johanidesová. Zbytek reprezentace ladil formu na hlavní vrchol sezony v Pokljuce.

Ovšem Krčmář s Johanidesovou na evropském šampionátu v domácím prostředí výsledkově příliš nezářili. V úvodním vytrvalostním závodě skončil Krčmář sedmadvacátý a Johanidesová obsadila až 29 místo. „Považoval jsem tento závod za jeden z nejdůležitějších v celé sezoně. Proto jsem z výsledku hodně rozpačitý. Věřil jsem v lepší umístění, síly jsem měl na rozdávání,“ posteskl si po nevydařeném startu Krčmář, který si vylepšil bilanci alespoň sedmým místem ve sprintu. Ovšem ve stíhacím závodě si pohoršil, svoje umístění neudržel a skončil čtrnáctý. O medaile pro české barvy se zasloužil pouze v juniorských soutěžích Adam Václavík druhým místem ve sprintu a třetím ve stíhačce.

Následné olympijské hry v Soči skončily výrazným úspěchem českých biatlonistů. Bilance tří stříbrných a dvou bronzových medailí posunula českou reprezentaci na sedmé místo. V medailovém výčtu sice chybělo zlato. Co do počtu medailí ovšem byla česká biatlonová výprava druhá nejlepší hned za Norskem, které získalo šest medailí.

Jen pro připomenutí: O cennou českou medailovou sbírku se zasloužili v individuálních soutěžích Ondřej Moravec (2. ve stíhacím závodě, 3. v závodě s hromadným startem, Gabriela Soukalová 2. v závodě s hromadným startem), Jaroslav Soukup (3. místo ve sprintu) a stříbrná smíšená štafeta Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec.

Pokračování příště

 

Jiří Pošvář

Foto: Tomáš Hermann

Partneři IBU / IBU Partners
Partneři OV / OC partners
Dodavatelé OV / OC suppliers
Mediální partneři / Media partners

All rights reserved © Český svaz biatlonu 2016