Ve Vysočina Areně se Michal Šlesingr rozloučil s českými fanoušky

Osmnáct sezón ve Světovém poháru. „Opravdu? Snažím se neohlížet, ale tohle číslo je fakt šílené,“ usmívá se svým hustým pěstěným vousem Michal Šlesingr. Ve Světovém poháru startoval poprvé 19. prosince 2002, ve sprintu ve slovenském Osrblie obsadil 65. místo. Tehdy mu za soupeře ještě byly legendy jako Němci Frank Luck a Sven Fischer, Rusové Sergej Čepikov a Vladimir Dračev (ten tehdy ve službách Běloruska), Italové Wielfried Pallhuber a René Cattarinussi, Norové Egil Gjelland, ano nynější trenér českých žen, a již zesnulý Halvard Hanevold, a samozřejmě mnozí další včetně našeho Romana Dostála. 

Na konci té samé sezóny si odbyl i premiéru na mistrovství světa. V ruském Chanty Mansijsku 2003 doběhl 27. ve vytrvalostním závodě a připsal si své první čtyři body do klasifikace SP (tehdy bodovalo pouze 30 nejlepších). Se štafetou pak přidal šesté místo, a to svého současného kouče Zdeňka Vítka vyslal do finiše ze třetího místa.

Zlomem mu byl světový šampionát v Anterselvě 2007. Ozdobil se stříbrem ze sprintu a bronzem z vytrvalostního závodu, k tomu přidal čtvrté místo ve stíhačce a pátou příčku se štafetou. „Do té doby jsem se ve Světovém poháru spíše rozkoukával. V Anterselvě jsem si uvědomil, že nemusím být jen závodníkem do počtu, naopak že se mohu s těmi nejlepšími měřit. To mě nakoplo.“ Následující rok vybojoval na tratích slavného Holmenkollenu v Oslu své jediné individuální vítězství ve Světovém poháru!

Vinou zdraví přišel v nejlepších letech o dva vrcholy sezóny. Na mistrovství světa v NMNM 2013 a poté na olympijských hrách v Soči 2014 jen paběrkoval. „Sport je v tomhle drsný, krutý, přísný,“připouští. „Ale, myslím, že ty veselé chvíle mi tyto situace vynahradily.“

V roce 2015 dosáhl nejvýše, kam mohl. Společně s Veronikou Vítkovou, Gabrielou Soukalovou a Ondřejem Moravcem vybojovali v Kontiolahti titul mistrů světa ve smíšené štafetě. „Tehdy jsem měl možná vůbec nejlepší formu za celou kariéru. Ale skoro každý individuální závod jsem na střelnici pokazil trochu více, než bych měl. Kdybych trefil o jeden terč více… ale, na kdyby se nehraje. Dopadlo to, jak dopadlo. Za své výsledky se nestydím,“ připomíná ještě čtvrté, páté, šesté a sedmé místo z Finska.

V prosinci 2016 otřásla sportovním světem tzv. Mclarenova zpráva. Popisovala systém organizovaného dopinku v Rusku. Zasáhla na 30 sportovních odvětví a přes 1000 sportovců.

Biatlonisty, včetně například medailistů a dalších aktérů Her v Soči 2014, nevyjímaje. „Situace kolem dopingu mi dlouhodobě lezla krkem. Hned jsem věděl, že do toho musím vstoupit,“ vidí situaci jako dnes. Nerozmýšlel se ani vteřinu. Společně s Martinem Fourcadem a Lowelem Baileym se stali tahouny mezi sportovci.

Vnímá, že nyní je stav o poznání lepší. „Snad se nám podařilo narušit systém, který zametal stopy po dopingu. Systém, který až z nejvyšších pater tehdejšího vedení Mezinárodní biatlonové unie šel na ruku národním federacím,“ vysvětluje a pokračuje: „Neříkám, že teď nikdo nedopuje, ale to riziko je mnohem, mnohem vyšší. Jsem přesvědčený, že náš sport je férovější a z toho mám radost.“

Váží si toho, že mohl a může závodit ve Vysočina Areně. „Když se o výstavbě arény v Novém Městě začalo někdy před patnácti, šestnácti lety mluvit, byl jsem skeptický k tomu, že bychom ji kdy dokázali zaplnit tak, jako třeba Němci Rudpolding,“ přiznává upřímně. „To, co se u nás v posledních letech přihodilo, to, kam se biatlon dostal, mě dosud nepřestává šokovat.“

Považuje za štěstí, že si mohl celý český biatlonový příběh prožít. „From zero to hero,“ směje se. „Je krásné vidět, kolik dětí sportuje. Přitom mnozí, často ani jejich trenéři, nemají ponětí, z jakých podmínek náš biatlon vzešel. Proto si myslím, že bychom stále měli být a zůstat pokorní.“

Legendární “Boušek” se po sobotní mužské štafetě ve Vysočina Areně se svou úspěšnou kariérou rozloučil. Jeho reprezentační kolegové a kolegyně společně s organizátory i dobrovolníky si pro něj připravili nevšední program. Na velkoplošné obrazovce se promítaly Šlesingrovy úspěchy napříč kariérou, nechyběla ani na míru složená verze písně C’est la vie nebo zkropení šampaňským. Celá akce se i navzdory absence diváků podařila a české biatlonové hvězdě se dostalo velice hezkého a dojemného rozloučení.

Milníky kariéry Michala Šlesingra
2002 – stává se juniorským mistrem světa ve stíhacím závodě, Ridnaun, Itálie
2003 – poprvé startuje na MS, Chanty Mansijsk, Rusko
2005 – poprvé je na MS v elitní desítce, 9. na 20 km, Hochfilzen, Rakousko
2006 – poprvé startuje na ZOH, finišuje 6. se štafetou, Turín, Itálie
2007 – získává své první medaile na MS, 2. ve sprintu, 3. na 20 km, Anterselva, Itálie
2008 – vyhrává svůj první závod SP, hromadný start, Holmenkollen, Norsko
2011 – poprvé proniká do Top Ten konečného pořadí SP jednotlivců, 9. místo
2013 – domácí MS sleduje převážně z postele, startuje na 20 km je 30., se štafetou 6.
2014 – nemoc skolí Michala i v Soči, ve sprintu je 31. a na 20 km 56., jinak nezávodí
2015 – stává se s mixem mistrem světa, přidává navíc 4., 5., 6. a 7. místo, Kontiolahti, Finsko – v konečném pořadí SP dosahuje 8. příčkou svého maxima
2016 – společně s Martinem Fourcadem a Lowellem Baileym se aktivně účastní boje proti dopingu
2017 – je naposledy na pódiu SP, 2. ve sprintu, Oberhof, Německo
2018 – mononukleóza jej omezuje v tréninku, na počátku sezóny navíc přichází zranění zad
2019 – oznamuje, že sezóna 2019/2020 bude jeho poslední v kariéře
2020 – v Novém Městě na Moravě se při SP loučí s českými fanoušky

Sečteno podtrženo
18 sezon – ve Světovém poháru
5355 bodů – ve Světovém poháru
12 x – na podiu v individuálních závodech Světového poháru (1-4-7)
14 x – na MS s medailovou bilancí (1-1-1), celkem 27x v TopTen (včetně štafet)
4 x – na ZOH (Turín 2006, Vancouver 2010, Soči 2014, Pchjongčchang 2018)
7 medailí – na MSJ (1-4-2)
2 trenéři – ho nejvíce ovlivnili – Vlastimil Vávra a Ondřej Rybář

Vizitka Michala Šlesingra
Reprezentant ČR
Czech National Team  
Datum narození: 3. 2. 1983
Bydliště: Letohrad
Klub: SKP Kornspitz Jablonec nad Nisou
Trenér: Zdeněk Vítek
Lyže: Rossignol
Rodina: manželka Petra, děti Victoria (7), Benedikt (1)
Koníčky: počítače, pilotování, BASEjumping

Autor: Tomáš Hermann
Foto: Michal Jilka, Petr Slavík

Partneři IBU / IBU Partners
Partneři OV / OC partners
Dodavatelé OV / OC suppliers
Mediální partneři / Media partners

All rights reserved © Český svaz biatlonu